Začnete se ucházet o práci a najednou se vás někdo zeptá, jaké jsou vaše koncepční dovednosti? Není divu, že se nad tím pozastavíte, protože koncepční dovednosti se v požadavcích na uchazeče v nabídkách práce často nevídají. Ironií je, že zvládnutí koncepčních dovedností by mohlo být považováno za koncepční dovednost samo o sobě.
Hlubší pochopení toho, čeho se koncepční dovednosti týkají, se vám bude hodit na všech úrovních hledání zaměstnání. Nemluvě o tom, že z vás udělají pozornějšího a kvalifikovanějšího zaměstnance při výkonu funkce. Pojďme se podívat na skutečný význam koncepčních dovedností a na to, jak je můžeme využít ve svůj prospěch při hledání zaměstnání a na pracovišti.
V našem blogu se podíváme na to?
Koncepční dovednosti lze definovat jako schopnost vidět celkový obraz organizace, jako schopnost formulovat vize. Například místo toho, abyste se do projektu vrhli po hlavě, dokážete pochopit, proč projekt děláte. Jak souvisí s organizací jako celkem a jak ovlivňuje vnější prostředí? Velmi zjednodušeně řečeno, člověk s koncepčními schopnostmi chápe, proč se něco dělá.
Tyto dovednosti jsou nejvhodnější pro manažerské pozice, protože se zaměřujete na dosažení širších cílů organizace. Mohou však být užitečné i v jakékoli jiné funkci. Nemusí být zřejmé, že se vás v pracovní nabídce nebo při pohovoru ptají na koncepční dovednosti, otázka může znít například takto:
Ocitl jste se někdy ve složité situaci, kdy jste byl nucen identifikovat možné problémy, abyste dosáhl pozitivního výsledku?
Příkladem odpovědi na tuto otázku, která odhalí vaše koncepční dovednosti, může být situace, kdy pracujete jako provozní v místní kavárně a ve stejné ulici se otevře Starbucks. Potenciálním problémem je konkurence v oblasti cen, kvality, popularity značky atd. Ty by mohly ovlivnit ziskovost vašeho podniku.
Člověk s koncepčními dovednostmi se na tuto situaci dokáže podívat v globálu a navrhne řešení, kterým sníží dopad přítomnosti tak silné konkurence na minimum. Například snížení cen, zatraktivnění značky, nabídku doplňků a služeb, které Starbucks vzhledem ke své značce nabízet nemůže, třeba spojení kavárny a knihkupectví, přívětivé prostředí pro maminky s dětmi, pořádání kulturních akcí a možná i nějaké partnerství s konkurenční značkou. Bez koncepčních schopností dokážete vidět pouze každodenní záležitosti, nikoli širší souvislosti.
Jaký je rozdíl mezi někým, kdo koncepční dovednosti má, a člověkem, který je nemá?
Člověk bez koncepčních dovedností má tendenci se do projektu nebo úkolu vrhnout po hlavě, zatímco člověk s koncepčními dovednostmi si udělá čas na analýzu všech aspektů, které mohou projekt nebo úkol ovlivnit. Vidí celkový obraz a rizika.
Přečtěte si také: Silné stránky v životopisech
Koncepční dovednosti musíte umět nejprve identifikovat, abyste jim mohli porozumět. Mohou zahrnovat mnoho dovedností, které není lehké si osvojit. Když budete vědět, o jaké dovednosti se jedná, můžete při pohovoru bravurně reagovat, protože velmi pravděpodobně poznáte, co po vás personalista skutečně chce. Navíc si v inzerátu na pracovní pozici můžete všimnout jazyka, který může odkazovat na některé z těchto koncepčních dovedností. Pokud porozumíte záměru těchto slov, budete lépe připraveni uvést příklady a zkušenosti, které ilustrují příslušné koncepční dovednosti.
Zde je několik příkladů koncepčních dovedností, které se vám mohou hodit v jednom z těchto scénářů:
Analytické schopnosti jsou důležitými koncepčními dovednostmi v managementu. Musíte být schopni analyzovat různé aspekty podnikových činností, abyste zajistili, že každé oddělení pracuje na dosažení celkových cílů firmy. Analýza by měla zahrnovat schopnost předpovídat, diagnostikovat a pochopit veškeré problémy, kterým může podnik čelit, a porozumět tomu, jak podnik dále rozvíjet. Mezi dovednosti, které spadají pod analýzu, patří schopnost rešerše, analýza dat, kreativita a kritické myšlení.
Koncepční dovednosti zahrnují i schopnost sdělit svá řešení ostatním. Použijeme-li již zmíněný praktický příklad týkající se konkurenčního podniku kavárny, vedoucí musí hledat nejen možná řešení, ale také dávat zpětnou vazbu ostatním kolegům. Lidé s koncepčními dovednostmi by měli mít výborné komunikační schopnosti, a to jak verbální, tak naslouchací. Před navržením vhodného akčního plánu by měli zvážit potřeby zaměstnanců. Mezi příklady výborných komunikačních dovedností tak patří: aktivní naslouchání, verbální a neverbální komunikace, písemná komunikace, prezentace a schopnost klást správné otázky.
Schopnost identifikovat a řešit problémy je také příkladem koncepčních dovedností. Koncepční manažerské dovednosti vyžadují schopnost rychlého rozhodování v případě potřeby. Ke schopnosti řešit problémy patří také rozhodnost, kritické myšlení, logické myšlení, multitasking a odolnost vůči stresu.
Jaké koncepční dovednosti má mít manažer?
Přestože ze zlepšení koncepčních dovedností mohou profitovat zaměstnanci na všech úrovních, s koncepčními problémy se s největší pravděpodobností každodenně potýkají zejména manažeři. Mezi koncepční dovednosti manažerů patří:
Manažerovi nestačí jen hledat a nalézat řešení, musí být také schopen přimět ostatní, aby se jeho vizí řídili. Proto jsou dobré vůdčí schopnosti prvořadé, včetně schopnosti rozvíjet tým, motivovat a přesvědčovat ostatní. Mezi typické dovednosti spojené s vedoucí funkcí patří řízení, delegování, budování týmu, empatie, přesvědčování a flexibilita.
Důležitá je schopnost „myslet jinak“ a přicházet s nápady. Jinými slovy, být tvůrčí. Mezi příklady kreativních dovedností patří strategické plánování, otevřenost, schopnost formulovat nápady a spolupráce.
Jak si zlepšit koncepční dovednosti
Zatímco někdo může mít přirozený sklon dívat se na širší souvislosti a vyhodnocovat problémy před zahájením úkolu, všichni můžeme své koncepční dovednosti zlepšit praxí. Téměř každé dovednosti se totiž dá více méně naučit. Tam, kde vám chybí přirozené vlohy, pomůže horlivost. Zde je několik kroků, které můžete podniknout:
Na první pohled se může zdát, že koncepční dovednosti musí člověk prostě mít, nelze se je naučit. To ale není pravda. Koncepční dovednosti si vždycky můžete osvojit, pokud vám chybí, nebo zlepšit, pokud už je máte. Jak už tomu bývá, mnoho z těchto dovedností se nejlépe zdokonalí praxí a zkušenostmi.
Proto může praxe v řízení projektů výrazně přispět k rozvoji vašich koncepčních dovedností. Řízení projektu jakékoli velikosti vám poskytne širší pohled na celý pracovní proces. To je něco, co můžete v budoucnu využít na různých pozicích a v různých odvětvích. Jak budete nabývat zkušenosti ve vedení, budete také získávat praxi a otevřou se vám nové způsoby myšlení.
Jestliže jsou možnosti převzít větší zodpovědnost ve vaší práci omezené, není všechna naděje ztracena. Existuje spousta dalších činností, které můžete zapracovat do svého každodenního života a které zlepší vaše koncepční schopnosti. Můžete začít tím, že budete cílevědomě komunikovat se svými kolegy. Zvažte, jak se lépe domluvit a jak lépe porozumět lidem, se kterými v práci komunikujete, abyste dosáhli hladšího průběhu práce. Zamyslete se nad svými dalšími běžnými úkoly a nad tím, kde být cílevědomější. Pokud věnujete čas analýze a řešení problémů, které jsou na denním pořádku, můžete při tom zdokonalit své koncepční dovednosti.
Nemusí být úplně zřejmé, kdy se vás zaměstnavatel ptá na vaše koncepční schopnosti. Pokud se vás ale zeptá na vaši schopnost identifikovat a najít řešení problému, odpověď souvisí s koncepčními dovednostmi. Životopis i motivační dopis jsou vynikajícím místem pro uvedení některých z vašich koncepčních dovedností. Mezi koncepční dovednosti mohou patřit např.:
Vzpomeňte si na příklady nebo historky, které názorně ukazují, jak jste své koncepční dovednosti uplatnili. V životopise to může vypadat tak, že se rozhodnete uvést bod o příslušném projektu. V motivačním dopise budete mít naopak víc volnosti, abyste mohli zabrousit do podrobností o době, kdy jste uplatnili příslušné koncepční dovednosti. Vysvětlení, jak jste určitou koncepční dovednost uplatnili, ilustruje vaši hodnotu lépe než pouhé tvrzení, že danou dovednost máte. Jen nezapomeňte, že koncepční dovednosti, které uvádíte, musí být relevantní pro pracovní místo, o které se ucházíte!
Přečtěte si také: Jak odpovídat na otázky pomocí metody STAR