Závěr motivačního či průvodního dopisu by měl mít osobitý ráz. Je to poslední věc, kterou si personalista přečte, než zváží, zda vás pozve na pohovor. Přinejmenším ho má přesvědčit, aby se na váš životopis ještě jednou podíval. Pokud si ho čte dřív něž váš životopis, závěrečný odstavec motivačního dopisu rozhodne o tom, zda si životopis vůbec přečte.
Jestliže si váš budoucí šéf čte závěrečný odstavec, pak váš motivační dopis rozhodně splnil několik požadavků. Když ale závěr pokazíte, může přijít veškeré předchozí úsilí vniveč. Pojďme se podívat na to, jak ukončit motivační dopis a přimět personalistu, aby vás pozval na pohovor:
Jak napsat správný motivační dopis?
Zlaté pravidlo jakéhokoli motivačního dopisu platí i pro jeho závěr: Skvělý motivační dopis napíšete tak, že si představíte sami sebe na konkrétní pozici a spojíte veškeré relevantní zkušenosti z minulosti do přesvědčivého příběhu, který ukáže, že budete úspěšní. Závěr motivačního dopisu je třešničkou na dortu. Měl by pokračovat v sebevědomém duchu předchozího textu.
Pojďme prozkoumat různé způsoby zakončení motivačního dopisu analyzováním několika příkladů v různých scénářích:
Uchazeči mají různé silné stránky a různé motivace, které chtějí zdůraznit, takže neexistuje jeden recept na dokonalý závěr motivačního dopisu. Jedinečnost závěru odráží vaše jedinečné přednosti.
Často bude ve větě nějaký odkaz do budoucna (doufejme, že ne nadarmo) na možnost pohovoru, ale kromě toho existuje řada možností, co dalšího by měl závěr motivačního dopisu obsahovat. Zde je nejlepších 5 taktik, jak zakončit motivační dopis, abyste dostali pozvánku na pohovor:
Pojďme se na to podívat podrobněji a uvést si několik vzorových vět:
Každý personální manažer chce zaměstnance, který rozumí jeho potřebám. Pokud to na konci motivačního dopisu dáte najevo (dřív, než jste se s ním setkali), máte větší šanci na pohovor.
Ať se zamyslí, odkud přesně víte, co hledá. Jestliže je někdo tak vnímavý ještě dřív, než nastoupil do zaměstnání, určitě se bude velice angažovat, až začne, že?
Proč to funguje: Pokud si dokážete najít čas na úvahu, proč vás vlastně personalista potřebuje, uděláte něco, nad čím většina zaměstnanců vůbec nepřemýšlí. Zakončete svůj motivační dopis tím, že projevíte empatii a porozumění, a váš budoucí šéf si vás bude považovat.
Příklad: Smysl pro detail spolu s prokazatelnými schopnostmi budovat vztahy mi pomůže podpořit vaši plánovanou fúzi v příštím roce. Mé předchozí zkušenosti ukazují, že mám vše, co je třeba k zajištění spojení dvou gigantů v jeden sourodý celek.
Nic není působivějšího než uchazeč, který dokáže vysvětlit, že chce získat danou pozici nikoli kvůli penězům nebo postavení, ale proto, že cítí, že na ni patří.
Pokud to uděláte, buďte upřímní. Pokud je vaše motivace neslučitelná s posláním společnosti, je lepší mluvit o něčem jiném. Nechcete se dostat do situace, kdy se snažíte přesvědčit zaměstnavatele, že se k němu hodíte (když jste mu právě ukázali pravý opak).
Proč to funguje: Setkání s někým, kdo je natolik sebevědomý, že chápe své místo ve světě a ví, co chce v životě dělat, má svůj šarm. Pokud se vám podaří toto poslání uvést do souvislosti s posláním vašeho budoucího zaměstnavatele v závěru motivačního dopisu, zanecháte ten nejlepší dojem a už v rané fázi přijímacího řízení máte téma k rozhovoru.
Příklad: Firemní kultura vaší společnosti mi byla vždycky sympatická. Těšilo by mě, kdybych k ní mohl přispět jak v duchovním smyslu, tak na provozní a obchodní úrovni.
Možná máte pocit, že si personální manažer vychutnává každé slovo vašeho motivačního dopisu, ale ve skutečnosti jsou personalisté zaneprázdnění lidé, takže jej pravděpodobně jen přelétli očima. Zakončíte-li motivační dopis opakováním některých klíčových bodů, tak zdůrazníte svou přidanou hodnotu.
Možná se bojíte, abyste se neopakovali, ale můžete si být jistí, že personální manažer nebude motivační dopis číst tak důkladně. Pokud je opakování klíčové zprávy užitečnější než sdílení další nové, neváhejte se opakovat.
Proč to funguje: Opakování určitých sdělení (za použití jiných slov) pomáhá uložit je lépe do paměti. V opakování klíčových bodů argumentu v závěrečné řeči je určitá jistota a účinnost této řečnické techniky je prokázána. Ohromte personální manažery jednou a pak to pro jistotu udělejte znovu, až budete motivační dopis končit.
Příklad: Rád bych ještě připomněl, že mě zkušenosti, které jsem nabyl během uzavírání obchodu s firmou Takeshi, určitě dokážu zúročit v projektu K19 vaší společnosti. Prázdný projektový plán člověku nenahání hrůzu, když už něco podobného dělal.
Není nic poutavějšího než začít vyprávět příběh a pak nechat posluchače čekat na pointu. Začít příběh na konci motivačního dopisu je jako být na konci dílu televizního seriálu.
Každá věta korespondence při hledání práce je pozvánkou k diskusi u pohovoru. Personalisté se nemusejí chytit každé věty, ale pokud jich tam je dost, pozvánka k pohovoru je zaručena.
Proč to funguje: Když máte na vyprávění příběhu o své kariéře pouze 300 slov, je přirozené nechat pár otevřených konců. Pokud si jeden ze svých nejsilnějších příběhů necháte až na závěr motivačního dopisu, je to skvělý způsob, jak dát personalistovi najevo, že se na pohovoru dozví mnohem víc.
Příklad: Pokud bychom měli příležitost setkat se osobně u pohovoru, rád vám popíši, jak se mi podařilo zvýšit návštěvnost obchodů o 95 % pomocí jedinečné propagační strategie. Obchody naší konkurence zely měsíc prázdnotou.
Cílem motivačního či průvodního dopisu je ukázat, že se na danou pozici hodíte, takže zdůraznění osobnějšího spojení na konci může žádosti prospět. Může to být osoba, kterou znáte, nebo spřízněnost se společností – popište, jaký na vás měla vliv.
Začínáte jako naprostý nováček. Na konci motivačního dopisu a životopisu už o vás personální manažer ví trochu víc. Pokud jste zmínili osobu, kterou zná, personalista ji jistě požádá o osobní doporučení a zjistí víc.
Proč to funguje: Když personální manažer začíná číst váš motivační dopis, vůbec vás nezná. Jste pro něj úplně cizí člověk. Když ho váš příběh zaujme, osobnější poznámka na závěr připomene, že možná zas až tak cizí nejste. Čím víc si bude myslet, že byste „mohli být jedním z nich“, tím větší máte šanci dostat vytouženou pozvánku k pohovoru.
Příklad: Když jsem pracoval s Josefem Strakou v Decathlonu, vždycky říkal, že bych byl jednou skvělý manažer prodeje. Zasvětil mě do umění marketingu na sociálních sítích a jsem přesvědčen, že bychom opět tvořili skvělý tým.
Zatímco celkový tón motivačního dopisu by měl být pozitivní a optimistický, závěrečné řádky jsou obzvláště důležité proto, abyste zanechali trvalý dojem. Tady obzvláště platí pravidlo „zlaté střední cesty“ – hledejte rovnováhu mezi sebevědomím a nadějí. Tyto tři důležité otázky je třeba zvážit v souvislosti s tónem průvodního či motivačního dopisu:
K popisu toho, jak by se personalista měl cítit po přečtení motivačního dopisu, a co by mohlo ovlivnit tón jeho zakončení, lze použít různá adjektiva. Personalista se může cítit:
Rozhodněte, jak by se měl konkrétní personální manažer cítit, a napište závěrečný odstavec motivačního dopisu, který správně zaúčinkuje. Zachovejte jednoduchost. Nechoďte z jednoho extrému do druhého, od vysokého sebevědomí k pokoře, to bude jen matoucí.
Mnohaleté zkušenosti s psaním náborového obsahu a čtením příspěvků na sociálních sítích mě naučily, že pokora je u uchazeče o práci atraktivní vlastnost.
Tón vašeho závěru by se proto měl přiklánět spíše k naději než k očekávání. Nemůžete přece vědět, že budete lepší než všichni ostatní uchazeči, a určitě nejste schopni číst personalistovi myšlenky, abyste zjistili, co hledá, takže rozhodně nemůžete zaujmout stanovisko, že jste na danou pozici „ideální“.
Většina popisů pracovních pozic je také neúplná, takže je mnohem rozumnější zakončit motivační dopis s vyjádřením naděje. Povaha práce se plně vyjasní až v průběhu několika pohovorů a ani poté nemusí mít personalista zcela konkrétní představu.
Stručná odpověď zní: určitě ano. Celým smyslem procesu žádosti o zaměstnání je prokázat vaši vhodnost na danou pozici. Bylo by divné, kdyby uchazeč nevyjádřil přání setkat se s personálním manažerem a dozvědět se o něm a té příležitosti víc.
Pokud jste napsali kvalitní motivační dopis a zvolili jednu nebo dvě věty podobné těm v příkladech výše, máte plné právo říct: „Uvítal/a bych možnost osobního pohovoru, kde bychom prodiskutovali...“ nebo něco podobného.
Pokud v posledním odstavci vůbec nezmíníte slovo „pohovor“, nebude tam pro personálního manažera žádná výzva k akci. Musíte mu dát na srozuměnou, že pohovory absolvujete i jinde a že není času nazbyt.
Jak zakončit motivační dopis? Jak ukončit hlavní část formálního dopisu? Můžete uzavřít motivační dopis poděkováním? Jaké slovo zvolit na konec? Je překvapivé, kolik času lidé stráví výběrem závěrečného pozdravu v motivačním dopisu. Stálicí a jistotou je „S pozdravem“, ale vzhledem k tomu, že to používá tolik lidí, nejsou i jiné možnosti? Pokud chcete působit originálně, je určitě dobré je prozkoumat. Na druhou stranu existují i možnosti, kterým byste se měli za každou cenu vyhnout.
Doufáme, že tento návod obsahuje spoustu dobrých rad, ale bylo by z naší strany nedbalé, kdybychom neupozornili na některé způsoby, kterými může závěr průvodního dopisu personálního manažera odradit, místo aby ho zaujal.
Pokud se nezamyslíte nad dopadem slov, která používáte, snadno se může stát, že něco takového napíšete – zejména nepřisuzujete-li závěru motivačního dopisu důležitost:
Rozhodně nepište to samé co všichni ostatní. Ale ani se moc neodchylujte!
Žádné silácké řeči.
Špatně: Asi vám budu muset dát ještě jeden důvod, proč mě přijmout... Mám totiž černý pásek v karate a rád vyzkouším své chvaty na dodavatelích, kteří nedodržují lhůty. Rád si je pěkně podám.
Vyhněte se zoufalému, omluvnému fňukání na konci.
Špatně: Tu práci bych opravdu moc chtěl. Moc o ni stojím. Vážně si myslím, že jsem super kandidát, a doufám, že se mnou budete souhlasit. Nemám, co bych k tomu dodal, kromě toho, že doufám, že se potkáme na pohovoru. Budu se těšit.
Nepokazte výsledný dojem výčtem nepodložených přídavných jmen.
Špatně: Jsem logicky uvažující, racionální, vypočítavý, rozhodný a efektivní finanční mág.
Nepodlézejte ani to nepřehánějte se sebevědomím.
Špatně: Myslím, že se na tuhle pozici dokonale hodím. Každý aspekt mé zkušenosti naznačuje, že se do toho pustím po hlavě. Budu usilovat o to, abych se během prvních šesti měsíců stal vaším nejlepším pracovníkem a do roka očekávám povýšení. Nebudete litovat, že jste mě přijali.
Většina z nás tak nějak samozřejmě vycítí, že něco nezní úplně správně. Když dojde na psaní závěru motivačního dopisu, zkontrolujte několikrát po sobě, jak bude personalistovi znít. Pokud zní jako cokoliv z výše uvedeného, smažte to a začněte znovu.
Je mnohem snazší napsat špatné příklady než ty skvělé. Zajímalo by mě proč...
Je pravděpodobné, že vám při psaní posledních řádků motivačního dopisu došla mentální energie, ale nepřestávejte se soustředit na kvalitu, dokud ho neodešlete. Záleží na každém slovu.
Stejně jako u jakéhokoli psaného textu bývá fáze úprav často tou částí, kdy musíte své myšlenkové pochody rozsekat na kousky, než se vám podaří vytvořit finální mistrovské dílo, které splní vše, co potřebujete.
Doufáme, že tento závěrečný kontrolní seznam bude způsobem, jak se ujistit, že směřujete správným směrem. Závěr vašeho motivačního či průvodního dopisu by měl splnit tyto cíle:
Náš obecný článek „ Jak napsat motivační dopis“ se věnuje širším aspektům psaní mnohem podrobněji, a pokud máte potíže se začátkem dopisu, může se vám hodit i náš blog „Jak začít motivační dopis“.